Sportovní organizace Rioso Blog RIOSO

Trenér a trénink z pohledu samotného trenéra

19.05.2022
Trenérka vysvětluje cvičení
Trenérka vysvětluje cvičení

"Není trenér jako trenér" - toto přirovnání slýchávám čím dál častěji.

Stát se trenérem je v dnešní době poněkud snadná záležitost, ale rozdílnost se nachází v kvalitě. Mnoho začínajících trenérů svoji činnost vzdává, protože na ně bývají kladeny čím dál vyšší nároky. Uspokojení jak pro trenéra, tak dítě i rodiče, přináší trenérská činnost, která dosahuje dobrých výsledků. Ta je ale ovšem velmi namáhavá.

Měl by být profesionálem ve svém oboru, kterému se věnuje. Bohužel tomu tak v hodně případech nebývá. Jeho post zastupuje někdy jen bývalý hráč či dobře komunikující osoba. V prvé řadě by úkolem každého trenéra mělo být rozvíjet hráčské dovednosti a schopnosti, vštěpovat svěřencům chápání hry a kombinovat tyto složky.


Role trenéra spočívá ve velké moci a zodpovědnosti vůči svým žákům, a proto je velmi důležité, aby dítě bylo předáno do dobrých rukou. U vlastnosti jako je například zodpovědnost je potřeba si uvědomit, že se nejedná pouze o trénování dítěte, ale také o jeho fyzický a psychický vývoj.
Úspěšného trenéra nepoznáme podle dosažených výher, ale podle zapálení k věci, společné radosti se svěřenci, schopnosti pomoci druhým s jejich dovednostmi a hrdosti na všechny dosažené výsledky neboli "úspěch trenéra závisí na mnoha faktorech, než na přístupu k trénování".

Trenér spoluvytváří konkrétní podobu sportovního tréninku. Trenérská práce stejně jako každá jiná výchovná činnost je především interakční. Nestačí pouze vědomosti odborné, všeobecné, ale je také potřeba se zaměřit na pedagogické a psychologické.

Slavné jméno z člověka trenéra neudělá.

Trenér je rozhodujícím činitelem v tréninkovém procesu a výchově, která zodpovídá za její výsledek. Úkolem trenéra je posouvat sportovce k lepšímu. Také to znamená, že sám cvičitel stále na sobě pracuje a dokáže měnit sám sebe k lepšímu, přijímat zkušenosti a dobré rady od ostatních a odstraňovat své nedostatky.

Cílem trenéra je:

  • Trénovat
  • Pomoci mladým lidem, aby se pro ně stal sport zábavou
  • Pomoci mladým lidem se rozvíjet fyzicky ale také psychicky
  • Poznat a identifikovat jedince a jeho nedostatky
  • Učit děti k týmovému chování

Styly trenéra, které by měl zapojit během tréninku:

  • Autoritativní - Trenér jen diktuje, co mají jeho svěřenci dělat. Spoléhá na své zkušenosti a znalosti
  • Submisivní - Trenér provádí jen nezbytná rozhodnutí
  • Kooperativní - Kouč spolupracuje se svěřencem, nebo svěřenci v maximálním rozsahu a rozhoduje společně s ostatními, je si vědom své zodpovědnosti a nechává žáky řídit sebe sama

Každá styl zasahuje jen do určitých oblastí.

Trénink z pohledu trenéra rozdělujeme na 3 části:

· Přípravná část (úvodní, průpravná)

Hlavním cílem je připravit sportovce na budoucí zatížení a zatěžování. Především jde o přípravu pomocí dynamického strečinku a psychické přípravy trénujícího, kdy se dítě dozví o průběhu tréninku, seznámení s úkoly a možnými vyplívajícími nároky na účastníky.

Jak my říkáme, jedná se tedy o rozcvičku. Doba této části se pohybuje od 5 do 15 minut, podle délky tréninku. Rozcvička může být zaměřená všeobecně na celé tělo nebo speciálně na určité svalové skupiny dítěte. Tedy úvodní část je situována na začátek tréninku a slouží jako příprava organismu pro hlavní část.

· Hlavní část

Tato část je velmi různorodá. Musíme brát v potaz velmi mnoho faktorů jako jsou: věk, pohlaví, kondice, zdravotní stav.


Pokud pečlivě známe všechny ukazatele, můžeme "s čistým svědomím" pokračovat v tréninku. Velmi důležité je znát všechny své svěřence po stránce fyzické i psychické! V této části se můžeme věnovat nácviku pohybových dovedností, rozvoji pohybových schopností, taktické, technické, kondiční a psychologické přípravě a různým cvičením.

Zapojujeme tedy cvičení:

  • Koordinačně náročná cvičení
  • Rychlostní cvičení
  • Silová cvičení
  • Vytrvalostní cvičení

Řazení je spíše orientační. Posloupnost cvičení je dána především cílem, kterého chceme dosáhnout.

· Závěrečná část

Je zaměřená na postupné uklidnění organismu a regeneraci sil. Napomáhá k návratu ke klidovému režimu. Často se používá strečink a klus. Závěrečnou část můžeme provádět s nízkou intenzitou s cílem urychlit zotavení organismu po zatížení nebo pomocí statických cvičení, které slouží k protahování nejvíce namožených svalů při tréninku a svalů s tendencí se zkracovat.

Obecně by měl být trénink soutěživý, pestrý, zábavný, komplexní, a kde si dítě osvojí nové herní dovednosti.


Vypracovala trenérka Michaela z Rioso týmu.

Blog RIOSO
Sportovní organizace Rioso